Jelikož v naší organizaci zaměstnáváme více než 50 % osob se zdravotním postižením, můžeme vám nabídnout náhradní plnění.
V praxi to znamená, že si od nás můžete objednat výborný catering, workshop o neslyšících nebo kurzy znakového jazyka a ušetříte na odvodu státu. Peníze tak neodevzdáte státu, ale podpoříte smysluplný projekt a získáte užitečné a kvalitní služby.
Kalkulačka pro ORIENTAČNÍ VÝPOČET finančního vlivu zaměstnání NOVÝCH OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ve vaší firmě nebo organizaci.
Náhradní plnění je jeden ze tří způsobů jak dodržet zákonem určené zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) v povinném podílu 4% k celkovému počtu zaměstnanců. § 81 novelizovaného zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. platí pro všechny firmy a zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci, a to i pro instituce, které jsou organizační složkou státu.
Pro splnění tzv. povinného podílu existují tři způsoby:
1. zaměstnat osobu(y) se zdravotním postižením (dále jen OZP) v poměru min. 4% k celkovému počtu zaměstnanců,
2. odebrat výrobky či služby od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanci se zdravotním postižením,
3. odvést do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné mzdy za každou nezaměstnanou OZP.
1. 1. 2012 vstoupila v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, která v § 81 ukládá zaměstnavatelům, včetně státních institucí, povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním či tělesným postižením (dále jen OZP) na celkovém počtu svých zaměstnanců ve výši povinného podílu 4%.
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
(a) zaměstnáváním v pracovním poměru
(b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
(c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech (a) až (c).
(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.
(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.